|
|
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
|
|
| |
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Vnímání nových médií jako hrozby na příkladu seriálu Black Mirror
Ivanovová, Karolína ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Vnímání nových médií jako hrozby na příkladu seriálu Black Mirror se zabývá vztahem diváků seriálu Black Mirror k hrozbám nových médií a technologií. Pomocí metody polo strukturovaných hloubkových rozhovorů je cílem zjistit, jaký mají diváci k těmto hrozbám postoj, a jestli na ně má zhlédnutí seriálu Black Mirror vliv. Téma nových médií a jejich negativních dopadů na jednotlivce i společnost je téma v sociologii čím dál více zastoupeno. Seriál Black Mirror, jehož cílem je doslova nastavit černé zrcadlo našemu životu a stále se vyvíjejícím technologiím, je přidanou hodnotou, která na emoce a názory respondentů ohledně tohoto tématu, může mít vliv. V teoretické části bude popsán přechod ke společnosti sítí a koncept rizikové společnosti, dále vysvětleny pojmy rizika a hrozby. Dále bude práce zaměřena na současné hrozby nových médií. V praktické části budou popsány konkrétní metodologické postupy, kterých bude v této práci využito a tedy metody tematické analýzy a metody kvalitativního dotazování. Následovat bude popis jednotlivých kroků výzkumu, popis výsledků a jejich interpretace.
|
|
|
Jak se byznys zelená: kritická diskurzivní analýza korporátní zelené zodpovědnosti
Tušková, Kateřina ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Kobes, Tomáš (oponent)
Diplomová práce představuje analýzu části veřejné korporátní komunikace, v níž nadnárodní společnosti pozitivně prezentují svou značku, technologie, činnost a především své hodnoty ve vztahu k otázkám ochrany životního prostředí. Tvrzení, že ochrana životního prostředí se za posledních několik desetiletí stala jednou z nejnaléhavějších součástí světové agendy, dnes už jen stěží vzbudí mnoho pochyb. V této práci přitom nezáleží na tom, zda ekologická katastrofa reálně hrozí nebo nehrozí, ani zda zúčastnění aktéři skutečně přijímají deklarované kroky vedoucí ke zlepšení životního prostředí. Důležitá je zde především skutečnost, že se o životním prostředí tolik mluví. V kontextu hrozby globální ekologické katastrofy jsou firmy na jednu stranu tlačeny k zelené zodpovědnosti, na druhou stranu si v rámci budování zelené image aktivně přisvojují některé aspekty zeleného diskurzu a formulují tak vlastní pojmenování environmentálních problémů i možných způsobů jejich řešení. Tato práce se formou kritické diskurzivní analýzy pokouší poodkrýt způsob utváření tohoto diskurzu korporátní zelené zodpovědnosti s cílem odpovědět na otázky týkající se volby diskurzivních strategií a jazykových prostředků, omezujících a vymezujících faktorů, korporátní identity, argumentační struktury a nakonec role, jakou toto vše může hrát...
|
|
|
Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli
Füleová, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli" zasazuje tzv. okurkovou paniku z léta 2011 do širšího kontextu s cílem odhalit, jakými znaky se současná rizika a jejich mediální reprezentace vyznačují. Uveřejňování nepotvrzených zpráv a neschopnost nalézt skutečného původce bakterie E.coli, která měla zapříčinit pandemii střevní nákazy, ovlivnily spotřební chování společnosti a přispěly k destabilizaci hospodářských struktur na globální úrovni. Většina příjemců mediálních sdělení je závislá na odborné nebo vládní autoritě vzhledem k tomu, že jim chybí hlubší znalost toho, co skutečně představuje riziko a co slouží jen jako prostředek k vytvoření tzv. mediální bubliny. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje na teorii sociální konstrukce reality, na mediální rutiny a teoretické koncepce, které podporují existenci pseudoudálostí. Obsahová analýza kauzy ve vybraných českých denících a týdenících a srovnání s podobnými kauzami z uplynulých let na závěr identifikuje společný jazyk charakteristický pro "pandemie" bakteriálního a virového původu 21. století.
|
|
|
Korupce jako narativ
Fiala, Šimon ; Kotík, Michal (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
FIALA, Šimon. Korupce jako narativ. Praha, 2012. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. 59 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michal Kotík. Abstrakt Korupce se stala jedním z nejvážnějších problémů dneška. Dalo by se říct, že korupce nahradila represi jako hlavní hrozbu vládě práva. Tato práce usiluje o artikulaci role korupce ve vztahu k legitimitě systému, a to obzvlášť s přihlédnutím k situaci v ČR a postkomunistických zemích. V této práci je navržen způsob, jakým lze o korupci přemýšlet jako o příběhu, skrze který se společnost vztahuje k chybám systému. Na korupci je běžně nahlíženo jako na patologický stav, který poškozuje demokracii, kvalitu vládnutí a ekonomický růst. V této práci je argumentováno, že na korupci má smysl nahlížet také opačným směrem, a to jako na poznávací strukturu, skrze kterou je různým negativním jevům organizace společnosti dáván smysl, skrze kterou jsou interpretovány. Korupce je narativ, který je mobilizován jako nástroj kritiky. Práce identifikuje několik rozměrů tohoto problému. Korupce má významnou sociální dimenzi - skrze narativ korupce je adresována vnímaná sociální nespravedlnost ve společnosti. Narativ korupce vyjadřuje také obavu z neschopnosti politické reprezentace spravovat rizika a...
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
host ::
RSS.